ŽIVÉ PLOTY Nechme stromy růst

AKČNÍ NABÍDKA
Ikona Twiter Ikona Facebook Ikona Google plus

Upozornění:

Dřeviny si můžete objednávat e-mailem po celý rok.
Do e-mailu, prosím, napište přibližné časové rozmezí, ve kterém vám vyhovuje dodání objednaných dřevin nebo kdy si pro ně přijedete.


Valdštejnská zahrada na Malé Straně v Praze

Valdštejnská zahrada na Malé Straně v Praze


Prosím zákazníky, aby před osobním odběrem v Ochozi, poslali předem objednávku mailem a po příjezdu do Ochozi mi zavolali. Přes den trávím většinu času na poli, proto mě na adrese v Ochozi nenajdete.


>Živé ploty<

stálezelene, neopadavé, rychlerostoucí sazenice

Chcete-li se dozvědět informace ke konkrétnímu tématu, klikněte na jeho název uvedený v přehledu témat níže.


Příklad dřevin a cen z našeho zahradnictví:

Habr Thuja Smaragd Thuja Malonyana
do 15 cm - vyprodáno 20 - 25 cm - 25 Kč 160 - 180 cm - 190 Kč
do 20 cm - vyprodáno 40 cm - 40 Kč 180 -2 00 cm - 230 Kč
do 30 cm - 9 Kč 70 - 80 cm - 75 Kč
do 40 cm - 11 Kč do 125 cm - 250 Kč
do 50 cm - 13 Kč Buk, Fagus sylvatica
do 60 cm - 15 Kč Javor, Acer campestre do 30 cm - 5 Kč
do 70 cm - 17 Kč do 65 cm - 15 Kč do 40 cm - 7 Kč
do 80 cm - 20 Kč do 80 cm - 20 Kč do 50 cm - 9 Kč
do 90 cm - 23 Kč do 100 cm - 25 Kč do 60 cm - 11 Kč
do 100 cm - 27 Kč do 70 cm - 13 Kč
do 110 cm - 32 Kč do 80 cm - 16 Kč
do 120 cm - 37 Kč do 90 cm - 19 Kč
do 130 cm - 42 Kč do 100 cm - 22 Kč
do 140 cm - 47 Kč do 110 cm - 25 Kč
do 150 cm - 54 Kč do 120 cm - 29 Kč
do 160 cm - 62 Kč do 250 cm - 450 Kč
do 170 cm - 70 Kč do 300 cm - 650 Kč


Návody a informace

Naleznete zde všechny nezbytné návody, rady a informace, které vám při správné aplikaci dopomohou k tomu, abyste si snáze mohli nejen zvolit vhodný druh, který odpovídá vašemu vkusu, půdním a klimatickým podmínkám místního prostředí kde svůj živý plot chcete vysadit, ale i kdy a jakým způsobem správně váš živý plot zakládat, aby se dobře uchytil a poté zdárně rostl. Následující informace se týkají výchovných zásahů a pěstitelských opatření jak v průběhu dlouhodobého vývoje, tak v rámci jednotlivých ročních období.

O tomto tématu by se dalo napsat mnohem více, než zde uvádím, ale snažil jsem se držet nejpodstatnějších faktů, abych nikoho nezahlcoval spoustou informací a každý si zde může vyhledat jen to, co ho zajímá a co potřebuje vědět a zjistit. Snažil jsem se zde poskytnout co možná nejucelenější návody a to jednak, protože se domnívám, že když něco nabízím, měl by u toho být jasný a všeobecně srozumitelný návod k použití a pak také samozřejmě chci, aby komukoliv živý plot dál zdárně rostlo. Mnohé ze svých praktických zkušeností, o které se s vámi podělím, jsem nabyl až za cenu různých chyb a určitých omylů, kterých se už nyní, jak doufám, jistě vyvarujete. Pokud se navzdory tomu vyskytnou nějaké ztráty, budu se snažit jejich náhradu posuzovat spíše benevolentněji, ono se totiž zpětně těžko prokazuje, kde a čí vinou se stala nějaká chyba. Vše si důkladně pročtěte, informace jsem ostatně umístil na web i proto, abych je nemusel komukoliv ještě zvlášť opakovat.

Informace, které zde zveřejňuji, vychází především z mých vlastních zkušeností a praktického pozorování přírodních procesů, proto se nemusí do všech podrobností shodovat i s názory jiných odborníků v tomto oboru. Vždyť ostatně i mnozí odborníci zcela slepě opisují závěry jiných i s případnými chybami a nedostatky, aniž by vycházeli z vlastní zkušenosti a přesvědčení. V žádném případě si nečiním nárok na absolutní objektivitu svých závěrů a jsem připraven své poznatky v případě potřeby korigovat.

Kvalitní živý plot si každý může založit svépomocí, ale výsadbu celé zahrady, zejména trávníků, by měl provádět zkušený odborník.

Přeji vám, abyste při péči o váš živý plot dosáhli kýženého cíle a trvalého uspokojení. Budu rád, pokud k tomu přispěji nejen teoreticky, ale i tím, že si zde objednáte vhodné dřeviny.


Zajímavá informace

Ve výzkumném ústavu okrasného zahradnictví Sylva Taroucy v Praze - Průhonicích je možno na jednom místě pohromadě shlédnout a posoudit živé ploty z různých dřevin, které zde byly založeny pro demonstrační účely v dendrologické zahradě.


Živý plot - základní informace

Živé ploty lze považovat za přirozenou a také nezbytnou součást okrasných zahrad. Kromě okrasného hlediska mají za úkol oddělit vnitřní prostor zahrad od okolních ploch, uzavírat zejména obytnou část zahrady, tím ji chránit před různými rušivými vlivy, což přispěje k možnosti lepšího vytvoření domácké atmosféry a pohody při trávení volného času v prostředí obklopeném zelení. Aby živý plot co nejlépe plnil všechny své funkce, které od něho uživatel zahrady očekává, je důležité, abychom před jeho založením správně zvolili druh dřevin, který je pro danou lokalitu nejvhodnější z půdního, klimatického i estetického hlediska. Předpokladem pro to je porada s odborníkem a četba odborné literatury. Neméně důležitým počinem pro zdárný výsledek je technologicky správná příprava pozemku a provedení výsadby odborným způsobem ve vhodnou dobu a dále přiměřeně kvalitní údržba při zapěstovávání rostlin a jejich růstu tak, aby byl živý plot stále v relativně optimálním stavu. Není to vždy úplně jednoduché, ale pokud nepodceníme nebo zcela neodbudeme všechna nezbytná opatření, budeme ušetřeni třeba i určitých zklamání a naše snaha nám přinese i trvalé uspokojení. Obecně však nic z toho není obtížné do té míry, aby to nemohl úspěšně zvládnout i odborně poučený laik.

Pečlivě si propočítejte kolik rostlin budete potřebovat a pro jistotu si jich objednejte o něco víc. Pokud vám po výsadbě zůstanou nějaké přebytky, vysaďte je nahusto někde zvlášť bokem a dobře o ně pečujte. Později je můžete použít na dosadbu, jestliže se ve výsadbě všechny rostliny neujmou. Toto opatření doporučuji podniknout v každém případě, abyste si ušetřili shánění třeba jen několika dalších kusů za dosadbu za neujaté sazenice.


Výběr vhodných dřevin

Nejprve si musíme ujasnit, co od zamýšleného živého plotu očekáváme, jestli druh, který se nám líbí, je vhodný pro pěstování v daných podmínkách. Z hlediska růstu dělíme živé ploty na volně rostoucí a uměle tvarované. Z hlediska použitých rostlin na smíšené a stejnorodé. Z hlediska použitých rostlin na stále zelené a opadavé nebo listnaté a jehličnaté, z hlediska souměrnosti na přímé a nepravidelné.

Naprostá většina uživatelů si přeje mít pravidelný živý plot, který je stálezelený a vyžaduje pouze minimální údržbu. Mnozí lidé mají zafixovanou představu, že správný živý plot má být z tují, které jsou sice vhodné, ale ne do všech podmínek a mají také několik nevýhod, které uvedu později. Existuje také celá řada jiných druhů, které nejsou všeobecně příliš známy.

Průměrná hustota sazenic jsou tři až pět kusů na jeden metr délky živého plotu. Obecně platí, čím vyšší má být ve finální fázi živý plot, tím vzdálenější musí být rozestupy rostlin při výsadbě.

Kvalitatvním ukazatelem u živých plotů není pouze jejich absolutní výška, nýbrž také způsob a hustota rozvětvení, jejich síla v kořenovém krčku, stav a vyvinutost kořenů. U vzrostlejších dřevin s balem zejména také jeho velikost (objem v litrech) a obvod kmínku v centimetrech ve výšce jednoho metru od země.

Přechovávání sazenic do doby výsadby založením na stinném místě

Pro krátkodobé uložení svazků prostokořenných sazenic zvolíme nejlépe stinnou polohu s vlhčí, humóznější půdou, do níž vyryjeme brázdu, do které ukládáme sazenice šikmo přibližně v úhlu 45° tak hluboko, aby byla co nejvíce zahrnuta i nadzemní část a na tu ještě přihrneme okolní půdu tak, aby se kolem svazku vytvořil val nad úroveň okolního terénu. Jestliže půda není dostatečně vlhká, nalijeme ke kořenům vodu ještě před přihrnutím. Dlouhodobé založení před výsadbou by se opravdu nemělo podceňovat a odbývat. Pokud zakládání provádíme ještě na podzim s úmyslem jarní výsadby, všechna tato opatření je nutno provádět ještě mnohem důkladněji. Při mírných zimách totiž někdy povrchová vrstva půdy částečně prosychá, takže potom neskýtá dostatečnou ochranu. Pokud chceme mít jistotu, že sazenice neutrpí, rozvážeme svazek a rostliny rozložíme do brázdy, není však nutné pokládat každou zvlášť, mohou být i nahloučeny přes sebe, jde jen o to, aby byly spolehlivě obloženy půdou, z níž mohou přijímat vlhkost. Pokud jsou rostliny ponechány v celých svazcích, obvykle se půda nedostane dovnitř ke všem kořenů, takže některé kořeny mohou zůstat celé ve vzduchu a i když třeba nehrozí jejich naprosté uschnutí, může dojít k určitému stupni odvodnění pletiv, které následně sníží jejich vitalitu, což v podstatě zpomalí jejich příští růst a možnost regenerace. Pokud máte v úmyslu sázet až na jaře, doporučuji obstarat si sazenice již na podzim, přechovávat je výše uvedeným způsobem a výsadbu provést co nejdříve na jaře.

Téměř každý rok se stává, že v průběhu listopadu začne mrznout a napadne trochu sněhu, což kdekoho vyleká a tím ukončí zahradní práce, což je téměř vždy zbytečně ukvapené, protože to bývá jen dočasně ochlazení, které vystřídá obleva, což se stalo i vloni a ještě začátkem prosince byly ve středních podmínkách velmi vhodné podmínky pro výsadbu.


Okolnosti, způsoby a podmínky sklizně a třídění habrů

Se sklizní habrů na podzim je nutno počkat až do té doby, kdy se dostatečně ochladí a přiměřeně naprší. Než tato situace nastane je možno sklízet pouze omezené množství určené k přímému osobnímu odběru. Teprve až nastanou vhodné podmínky lze začít hromadnou sklizeň, kterou provádím ručním vytrháváním, protože je to tak rychlejší a efektivnější. Jestliže není dostatečně mokro, jde to poněkud hůře a kořeny se častěji zatrhávají. Menší kusy vytrhávám i v trsech po několika, ty větší jednotlivě. Poté se balíky sazenic roztáhnou do vrstvy na ploše a třídí se od největších k nejmenším, počítají se a vážou do svazků, které se poté zakládají - takto jsou připraveny k osobnímu odběru. Ovšem se zasíláním na dobírku se musí počkat do té doby až listy přirozeným procesem zhnědnou, aby nehrozila rostlinám při přepravě újma. Na jaře je určité množství připraveno už od podzimu, takže expedice může začít poměrně záhy, jak to okolnosti dovolí. Optimální doba výsadby je od března a v dubnu až do doby úplného vyrašení. Pokud však přesazení proběhne dostatečně rychle, lze to úspěšně provádět už v průběhu května, což ale neplatí pro zasílání, protože v balíku se vyrašené listy snadno zapaří a dochází k trvalému poškození. Ovšem dřeviny s kořenovým balem z volné půdy nebo v kontejneru je možno vysazovat samozřejmě i mnohem později. Ovšem i tyto by měly být v případě potřeby zalévány.


Dopěstování sazenic živého plotu svépomocí

Pokud ještě nemáte připravené podmínky pro výsadbu živého plotu, např. z důvodu dosud probíhající stavby domu, můžete si zakoupit menší sazenice, které si sami dopěstujete v průběhu několika let a posléze vysadíte na trvalé stanoviště.

Tímto postupem ušetříte peníze a získáte praxi v pěstování rostlin, kterou uplatníte při dalším růstu vašeho živého plotu.

Např. sazenice habru pro předpěstování mohou být sázeny poměrně hustě těsně vedle sebe, pokud na tom místě setrvají pouze 1 až 2 roky. Jestliže hodláte vypěstovat sazenice s balem měla by být vzdálenost mezi rostlinami 30 - 35 cm za předpokladu setrvání 2 - 4 roky na tomto dočasném stanovišti před přesazením. Způsob přesazení habru s balem je popsán v jiné kapitole.

Pokud se rozhodnete pro předpěstování, jsem ochoten vám jakékoliv rady a pokyny sdělit na požádání.


Různé způsoby zakládání odlišných živých plotů

Vhodné podmínky

Nejlepší podmínky pro zdárný růst živých plotů představuje dostatečně prosluněná, otevřená poloha s kvalitní, kyprou, humózní, dostatečně vlhkou půdou.

Příprava půdy

Nejprve je potřeba zpracovat půdu v celé délce zamýšlené výsadby živého plotu ručně nebo strojově v šířce minimálně půl metru a následně zbavit půdu plevelů a cizorodých příměsí, urovnat a pohrabat. Kultivaci je lépe provést již delší dobu před výsadbou, např. na podzim, aby mezitím půda slehla, rozložily se zbytky drnů apod.

Hnojení půdy před výsadbou

Vhodnější je také jednu vegetaci před výsadbou provést výsev směsi zeleného hnojení zaručující přípravu lepších podmínek pro následnou výsadbu a růst živého plotu. Oproti živým představám je lépe vysazovat živý plot na podzim, protože zimou obvykle nijak netrpí a na jaře pak může plynule a přirozeněji nastartovat růst. Už při kultivaci můžeme do půdy zapravit organické nebo průmyslové hnojivo s pomalejším uvolňováním živin, tj. kompost, zetlelý hnůj nebo dusíkaté hnojivo s čpavkovou formou. S hnojením umělým hnojivem však opatrně!

Zakládání živého plotu na svahu

Pokud se živý plot zakládá na svahu podélně (napříč svahem) je třeba vytvořit přibližně 0,5 m širokou vodorovnou terásku a okraj mírně vyvýšit, aby se tam zadržovala voda.

Jestliže situace vyžaduje výsadbu živého plotu po svahu dolů nebo šikmo dolů, je přínosné vytvořit vždy po několika metrech přehrádky, kterými se zamezí splavování půdy.

Hustota výsadby

Hustota výsadby se řídí podle zamýšlené konečné velikosti živého plotu. Obecně platí čím vyšší, tím dále od sebe. Optimální je 3 - 5 kusů na metr délky. Pokud chceme opravdu vysoký plot, může být vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami až 1 metr.

Vzdálenost živého plotu od drátěného plotu

Vzdálenost výsadby živého plotu od drátěného plotu závisí na zvoleném druhu vysazované dřeviny, na konečné výšce živého plotu a také na tom, zda zamýšlíte živý plot v konečném stavu stříhat před drátěným plotem, za drátěným plotem či přes drátěný plot. Pokud se budete potřebovat při stříhání živého plotu pohybovat v prostoru mezi drátěným a živým plotem, je nutné dřeviny vysadit ve větší vzdálenosti od drátěného plotu. Vhodná vzdálenost pro sázení sazenic od plotu je většinou 0,35 - 0,85 metru. Na požádání jsem ochoten poradit vhodnou vzdálenost živého plotu od drátěného plotu dle konrétních požadavků.

Rozdíly mezi prostokořennou a kontejnerovanou rostlinou

Sazenice mohou být buď z volné půdy prostokořenné, nebo s kořenovým balem nebo i předpěstované v nádobě. Vhodnější je předpěstování z volné půdy, kde mají dřeviny přirozenější prostředí spíše odpovídající podmínkám na trvalém stanovišti po výsadbě. U dřevin předpěstovaných v nádobách je hlavní výhodou jejich mobilita, lepší skladovatelnost a možnost výsadby v delším vegetačním období. Nevýhodou je naopak skutečnost, že kořeny rostou ve stísněném prostoru, takže někdy vytvoří kolem stěn hustší pletence hlavně u dna nádoby, které někdy při nedostatečné zálivce dokonce proschnou a po výsadbě na trvalé stanoviště rostlina zbavená umělé zálivky a přihnojování třeba i roky strádá, než kořeny prorostou do okolní půdy a pevně se uchytí a přizpůsobí v nových podmínkách.

Rostliny předpěstované ve volné půdě snáší přesazení lépe, zejména ty s balem, protože kořenový systém má v půdě neomezený růst. Po vyzvednutí rostlin z půdy jsou konce postranních kořenů přeseknuté, ale to nevadí, porotože po vysazení na novém místě zregenerují, obrostou a adaptují se lépe než rostliny prostokořenné nebo z kontejneru.

Ale ani u prostokořenných nemusí být problém, pokud jsou všechna opatření provedena včas a řádně. Jehličnany a stále zelené listnáče však vysazujeme výhradně s balem.

Obecně vzato u dřevin s balem bývá ujímavost 100%, u prostokořenných jsou ztráty v toleranci do 5% (1 rostlina z 20 kusů), za předpokladu včasné výsadby a dodržení všech potřebných zásad.

Příprava rostlin k výsadbě

Je přínosné připravit si blátivou kaši v kýblu a kořeny těsně před vysazením krátce namočit asi pár hodin, aby lépe a dokonaleji přilnuly k půdě na trvalém stanovišti. Jamky je nutno dělat jen v případě dřevin s balem, jedná-li se o prostokořenné, učiníme tak pouze, pokud je nutno přidávat k rostlinám kvalitní půdu nebo kompost.

Výsadba dřevin

Před zamýšlenou výsadbou natáhneme v linii budoucího plotu provázek. V případě hustější výsadby vyryjeme podél provázku souvislou rýhu, do které vkládáme prostokořenné sazenice po celé délce a nakonec je zahrneme a hlínu přišlápneme.

Pokud vysazujeme dřeviny s větším balem a sázíme je dál od sebe (jako např. tuje), je vhodnější podél nataženého provázku napíchat kolíky nebo třeba položit kamínky v místech, kam se budou sázet jednotlivé dřeviny, a poté je třeba odstranit provázek, aby nepřekážel při vyrývání jamek. U dřevin s větším balem je lepší dělat bodovou výsadbu, tj. každou jamku vyrýt zvlášť.

Výsadba může být provedena v jedné nebo i dvou řadách.

Dvouřadý plot se sází do trojsponu a je o něco širší. Vzdálenost rostlin v trojsponu (rovnoramenný trojúhelník) je 25 - 35 cm. Odchylka až 5 cm v tomto případě nijak nevadí. Případně mohou být podélné vzdálenosti mezi rostlinami o něco větší než mezi oběma řadami.

Rostliny můžeme vysazovat jednotlivě do mezery po vytaženém rýči a potom dokončit přišlápnutím hlíny s boku. Kořeny nesmí být vystaveny přímým slunečním paprskům, jinak hrozí jejich spálení.

Výsadbu provádíme, pokud není půda příliš blátivá nebo dokonce zmrzlá. Mráz by rozhodně neměl přijít na obnažené kořeny, ovšem pokud jsou kryté balem nebo v půdě, nebezpečí poškození nehrozí. Vysazujeme podél natažené šňůry, která by však měla vést kousek bokem, aby nepřekážela v činnosti. V případě potřeby provedeme zálivku.

Je prospěšnější, když je linie výšky kořenových krčků rostlin zasahují mírně pod povrch půdy a okraje záhonu jsou ve vzdálenosti 25 - 30 cm od linie výsadby naopak mírně vyvýšené po celé její délce, aby k rostlinám stékala dešťová i zálivková voda. Je prospěšné celý pruh výsadby v šířce 50 - 60 cm pokrýt drcenou kůrou nebo posekanou trávou, což zamezí růstu plevelů a sníží výpar vody z půdy, přispěje k udržení vlhkosti a tím zajistíme lepší podmínky ke zdárnému růstu dřevin.

Při výsadbě zejména habru a lesních dřevin je nejlepší pokrýt linii živého plotu listím. Půda zůstává pod listím vlhčí. Dřeviny stejným způsobem rostou i ve svém přirozemém prostředí ve volné přírodě a dobře se jim daří, proto se pokrytí listím jeví jako nejpřirozenější způsob ochrany a podpory živých plotů na jejich trvalém stanovišti.

Výsadba habrového živého plotu do trojsponu

Živý plot z habrů jednoznačně doporučuji sázet ve 2 řadách za předpokladu, že je na to dost místa, protože pak lépe a rychleji zahušťuje.

Standardní cílová výška habrových živých plotů se obvykle pohybuje okolo 2 metrů, takže přiměřená vzdálenost rostlin v řadě by měla být 25 - 30 cm a jestliže vysazujeme 2 řady obvykle bývá spon podle rovnostranného trojúhelníku: 25 - 25 - 25 cm.

U vzdálenosti 2 řad od sebe může být ale větší rozptyl než v linii jednořadé výsadby. Optimální rozmezí se pohybuje od 25 do 30 cm, ale může být i přes půl metru, pokud je zamýšleným výsledkem robustnější živý plot. Takže vzdálenost řad může být i více než dvojnásobná oproti vzdálenosti jednotlivých kusů v řadě. Tím chci říct, že neexistuje nějaký přesný univerzálně platný aplikovatelný návod na vzdálenosti, vždy záleží na konkrétních podmínkách, okolnostech a potřebách v místě výsadby. Např. při méně vhodných světelných a půdních podmínkách je vhodnější sázet o něco hustěji než při ideálnějších. Tuje stačí sázet v jedné řadě, přibližně 3 na metr při platnosti výše zmíněných informací.

Standardní cílová výška habrových živých plotů se obvykle pohybuje okolo 2 metrů, takže přiměřená vzdálenost rostlin v řadě by měla být 25 - 30 cm a jestliže vysazujeme 2 řady měl by být spon podle rovnostranného trojúhelníku: 25 - 25 - 25 cm.

Jestliže chceme mít živý plot širší, pokud se jedná např. o prostor mezi komunikací a obytnou zahradou, mohou být vzdálenosti mezi řadami třeba i víc jak půl metru. Při dostatku místa lze vysadit třeba i 3 řady, aby se lépe zachycoval prach a nečistoty a odhlučnění bylo dokonalejší.

Výsadba prostokořenných dřevin

Prostokořenné rostliny je nutno před výsadbou přirozeně zakrátit asi o jednu třetinu někdy až o polovinu, a to jak nadzemní část, tak i kořeny, aby vytvořily hustý, pevný základ, což je předpoklad pro zdárný budoucí růst a vývin živého plotu.

Prostokořenné sazenice velikosti okolo 30 cm, u nichž zpravidla nebývá vyvinutý postranní obrost, zcela postačí zastřihnout jednotným kolmým řezem, ještě když jsou pohromadě ve svazku. Teprve až od velikosti přesahující 50 cm, bývá zpravidla vhodnější postupovat selektivně po kusech. Jestliže je hlavní výhon tenký a vytáhlý, je nutné jeho výraznější zakrácení, když se však vyznačuje hustějším větvením s kratšími přírůstky, obvykle postačí pouze jeho kosmetické zakrácení, ale to je už spíše věc osobní zkušenosti a názoru.

Pokud se vysazují prostokořenné dřeviny víc nahusto (v hustším sponu), je výhodnější vykopat rýčem celou rýhu (namísto jamek). Po vysazení se rostliny zahrabou. Sází se 4 - 5 rostlin na metr.

Prostokořenné dřeviny by se měly zásadně vysazovat v době vegetačního klidu, to znamená v době do vyrašení. Listnaté rostliny raší od vrchu dolů, pokud jsou při sázení již částečně vyrašené pupeny v horní části, tak to nevadí, stejně se to odstřihne.

Pokud se sází prostokořenné dřeviny v bezlistém stavu, při výsadbě nepotřebují kdovíjakou zálivku. Je třeba je zalévat více až po vyrašení listů.

Výsadba vzrostlejších habrů a dosazování do již rostoucího živého plotu

Pokud chceme zasadit vzrostlejší habry s balem, je přínosné, abychom je sázeli na střídačku s prostokořennými přibližně stejné výšky, aby byl plot už od počátku hustší. Baly jsou totiž natolik rozměrné, že se v řadě téměř dotýkají jeden druhého, takže je dobré mezi ně vložit prostokořenné kusy.

Je-li zapotřebí dosazovat do již rostoucího živého plotu, použijeme k tomu raději o třetinu větší sazenice, jedná-li se o prostokořenné, protože v prvním roce přirůstají jen minimálně, než zakoření, takže se výškově vyrovnají s těmi původními, které je mezitím dorostou. Pokud dosazujeme dřeviny s balem, obvykle nemusí být tento rozdíl příliš výrazný.

Na drátěném oplocení se dá ušetřit použitím lesnického pletiva s většími oky, kterými se chrání výsadby malých stromků na pasekách. Lesnické pletivo je podstatně lacinější než klasický drátěný plot. Z obou stran takového plotu doporučuji vysadit habry a po zapěstování zůstane pletivo uprostřed hustého porostu, který tak bude naprosto neproniknutelný. Toto opatření je vhodné uplatňovat spíše v sousedství volné přírody a okolo rekreačních objektů.

Výsadba okrasných keřů s balem

Vhodnou předplodinou jsou např. brambory, jejichž nadzemní část přikryje půdu, tím potlačí růst plevele a navíc příznivě ovlivní půdní strukturu.

Okrasné keře s balem je vhodnější vysazovat 5 - 10 cm hlouběji tak, aby se jejich rozvětvení ocitlo pod zemí, kde větvičky zapustí kořínky a podpoří se tak vytvoření hustého a pevného základu rostliny a výraznější větvení. Pří výsadbě je nutné počítat s určitým slehnutím po výsadbě v závislosti na velikosti jamky. Vhodné je použít speciální vodopropustnou textilii. Tuje a cypřišky mívají kořenovou soustavu hustější, tvořenou kompaktními pletenci jemnějších, měkčích kořínků, takže s přesazením zpravidla nebývají problémy. Dřeviny s balem doporučuji před výsadbou namočit do vody, ale jen do té doby, než bal zcela nasákne, poté je ihned vyjmeme. Pokud je bal vyschlý, vodu v půdě neabsorbuje.

Baly by se měly částečně narušit, tím se podpoří tvorba nových kořínků a rychlejší zakořeňování.

Pokud sázíme plot z dřevin s balem z volné půdy, je lepší vyrýt brázdu a jednotlivé kusy sázet vedle sebe a při tom se je snažit natočit tak, aby k sobě lépe zapadly. Přihrnutí půdy k jednotlivým balům provádějte až je celý živý plot na místě v brázdě.

Čím horší jsou půdní podmínky, tím větší je třeba udělat jamku, vzhledem k velikosti balu a vzniklou jamku zaplnit nějakou kvalitnější půdou.

Zavlažování a možné stupně dehydratace rostlin a jejich posuzování v různých obdobích vegetace

Prostokořenné dřeviny by se měly zásadně vysazovat v době vegetačního klidu, to znamená v době do vyrašení. I za předpokladu správného postupu při výsadbě, kvalitní péče a přiměřené zálivky, však může dojít k dehydrataci rostlin souhrnným působením několika faktorů, jako například příliš slunnou polohou, méně kvalitní půdou, poškozením kořenů nebo jejich slabší vyvinutostí, což má za následek nepoměr mezi příjmem a vypařováním vody, což se projeví vadnutím měkkých pletiv, tj. listů nebo nezdřevnatělých výhonků. Tomuto se snažíme předcházet zastřiháváním nadzemní části, aby se zredukovala listová plocha a tím se omezil výpar vody.

Prvním stupněm dehydratace je vadnutí a posléze schnutí listů nebo mladých výhonků. Dřevnatá pletiva jsou však podstatně odolnější, většinou opět obrazí z náhradních pupenů. Pokud nemají dost vody nebo vitality, může se to stát až na jaře, další rok po výsadbě, když už by se mohlo zdát, že je po nich. Proto doporučuji zdánlivě uhynulé rostliny nevytahovat, ale ponechat na místě alespoň do příštího jara a případnou dosadbu provádět do mezer mezi nimi. Někteří zahrádkáři nedokážou vždy rozeznat různé stupně poškození rostlin od již zcela uschlých. Lze si to ověřovat drobným odřením kůry na různých částech rostliny. Jako opatření proti přílišnému vysychání rostlin lze používat rákosové rohože, které napneme a připevníme na drátěný plot podél výsadby. Výsadby prostokořenných rostlin v prvním roce raději nehnojíme. Začít s tím můžeme až další rok, kdy už jsou plně zakořenělé.


Údržba živého plotu

Hnojení po výsadbě

Mladší výsadby hnojíme méně a opatrněji než živé ploty v pokročilém stadiu růstu. Výsadby prostokořenných dřevin bez balu v prvním roce zásadně nehnojíme, mohlo by dojít k poškození rostlin! S hnojením můžeme začít teprve ve druhém roce, až jsou rostliny na novém stanovišti dostatečně zakořenělé.

Rostliny s balem je možné hnojit i v prvním roce vegetace, ale s mírou, dokud kořínky neprorostou balem do okolní půdy.

Živé ploty stačí hnojit 2x ročně.

První hnojení aplikujeme před začátkem vegetace nebo během ní, tzn. v březnu až dubnu, hnojivem pomalu uvolňujícím dusík, např. močovinou, kterou rozpustíme ve vodě a následně aplikujeme zálivkou z konve. Přiměřená koncentrace je 0,25 - 0,5 kg na 25 metrů délky živého plotu.

Druhé přihnojení aplikujeme od června do konce července za použití dusíkatého hnojiva s menším obsahem dusíku, který se uvolňuje lépe a rychleji, např. dusičnanem amonným s vápencem, který obsahuje 27% nebo 15% dusíku.

Koncem léta by se již přihnojovat nemělo, aby rostoucí výhony mohly plně vyzrát před ukončením růstu, a tím se sníží riziko, že v zimě utrpí újmu omrznutím.

V průběhu vegetace můžeme přihnojovat tak, že hnojivo nejdříve rozpustíme ve vodě. Je třeba dávat pozor na sedlinu, která vznikne na dně nádoby a může při neopatrném vylití na rostlinu způsobit spálení a následný úhyn rostlin.

Pokud nepoužijeme hnojivou zálivku a hnojivo je rozhozeno volně na povrch půdy, je třeba provést okopávku nebo navrstvení mulčovací hmoty, protože jinak by se dusík uvolňoval přímo do ovzduší, kde by se rozptýlil bez užitku.

Optimální je také vyladit pěstební opatření řezu a přihnojování, aby se vzájemně doplňovaly a navazovaly na sebe. Pokud rostliny seříznete, je dobré je zároveň přihnojit, aby hustě a lépe obrostly.

Řez a tvarování

Tvarované živé ploty upravujeme v prvních třech až čtyřech letech zahradnickými nůžkami minimálně jednou ročně před vegetací nebo i v průběhu růstu tak, aby vytvořily pevný, hustý základ. Teprve když živý plot dostatečně povyroste, můžeme začít s vertikálním (tvarovat ze stran) a horizontálním (shora zkrátit) řezem žací lištou. Vertikální řez je lépe provádět mírně šikmo.

Správně vytvarovaný živý plot by se měl směrem nahoru mírně zužovat - např. při výšce 2 m by měl být nahoře užší o 10 - 15 cm než dole u země.

Pokud řez nestihnete dříve, lze seřezání provést ještě i v červenci. Podstatné je, aby toho roku narostlé výhony byly dostatečně vyrostlé a zároveň, aby po seřezání mohly ještě ve stejném roce obrazit. Optimální je vyladit pěstební opatření řezu a přihnojování, aby se vzájemně doplňovaly a navazovaly na sebe. Nejlepší je rostliny seříznout a zároveň je přihnojit, aby hustě a lépe obrostly.


Postup při vyrývaní, přesazování a výsadbě rostlin s balem

Při vyrývání dřevin s balem je nutno mít nejen potřebnou sílu, ale i správnou techniku, abychom dřeviny s balem mohli vyrýt rychle a efektivně. Postupujeme tak, že zabodneme rýč 15 - 20 cm od kmínku šikmo k jeho ose a dupáním zasekneme celý rýč do země, zásadně při tom nepáčíme, protože by se bal poškodil a pravděpodobně by se později rozpadl. Pokud při zasekávání narazíme na kořen, musíme na rýč dupat tak dlouho dokud jej nepřesekneme, což někdy vyžaduje značnou sílu. Po zaražení rýč vytáhneme a postup opakujeme okolo stromku až má vytvarovaný bal při pohledu z vrchu tvar pentagramu nebo hexagramu (5 nebo 6 záseků). Záseky se musí překrývat, aby byly všechny kořeny v dosahu rýče přeseknuté. Až je tímto způsobem celý bal obryt, můžeme zkusmo opatrně zapáčit, abychom zjistili, jestli ještě někde drží nějaké kořeny a pokud ještě drží nějaký kořen, zpravidla to bývá kulový kořen směrem dolů je třeba jej podseknout a poté již můžeme rostlinu s balem vyjmout. Pokud je bal větší, musí se na jedné straně po obrytí balu vyrýt přiměřeně velká díra, aby se dalo dostat pod bal a přeseknout kořeny. Tuje a cypřišky mají tenké svazčité kořeny, takže se dají přesazovat velmi dobře. Stromy mívají hlavní kulový a postranní kořeny, takže přesazování bývá složitější, ale při správném postupu nebývají také problémy.

Při přesazování dřevin s balem musí být jamka podstatně větší - asi o 1/3 a hlubší než bal a je třeba ji vyplnit kvalitnější, kyprou zeminou. Příčinou následného špatného růstu může být příliš velký kontrast a nesoulad mezi kvalitním substrátem tvořící kořenový bal (bývá zpravidla na bázi lehčí rašeliny) a okolní půdou. Extrémem je příliš písčitá nebo naopak jílovitá půda. V těchto případech nepodceňujme před výsadbou přípravu půdy dodáním písku do jílovitých nebo naopak jílovité půdy do písčité.

Výsadbu provádíme v jednom nebo dvou řádcích (do trojsponu) buď do jamek přímo za rýč nebo do předem připravené rýhy. Způsob zvolíme podle hustoty výsadby, typu a druhu půdy a stavu sazenic.


Způsoby a podmínky růstu kořenů dřevin

Dřeviny rostoucí ze semene vytváří hlavní kořen rostoucí kolmo dolů, který je dominantní a postranní kořeny z něho vyrůstající srdčitě do všech stran. Zejména v sušších a jílovitých půdách je tato dominance výraznější, protože kořen je nucen růst do větší hloubky za vodou, kdežto ve vlhčích a písčitějších půdách zarůstá mělčeji a postranní kořeny se vyvíjejí výrazněji na úkor hlavního kořene. Stačí, když hlavní kořen v růstu narazí na plošší kamínek, tím vybočí z kolmého růstu, naruší se tak jeho dominance a poté se začne výrazněji větvit. Mezi různými druhy jsou ovšem také rozdíly. Výrazným a hluboce rostoucím kůlovitým kořenem se vyznačují např. duby.

Před přesazováním je třeba hlavní a postranní kořeny přiměřeně zakrátit, aby se tak podpořila výraznější tvorba bohatšího kořenového systému.

U dřevin množených řízky (převážně keře) převažuje výrazně postranní větvení mělčeji pod povrchem.


Množení živého plotu

Všechny dřeviny vhodné do živých plotů lze množit semenem, pouze některé však dřevitými nebo bylinnými řízky. Všechny dřeviny domácího původu, kromě ptačího zobu, lze množit pouze a výhradně semenem. Řízky lze množit ptačí zob, svídu bílou, všechny tavolníky, hlohyni.

Tuja západní a plicata se vyznačuje drobným, plochým, lehkým semínkem s blanitým okrajem, které po vypadnutí ze šištice ve vzduchu plachtí a může dolétnout třeba i přes 20 metrů. Semínka cypřišků jsou o něco větší, takže padají přímo k zemi. Cypřišky se poznají podle špičky ohnuté směrem dolů. Plody se semeny většiny druhů by se měly sklízet ještě před zralostí a samovolným spadem a poté by měla být provedena tzv. stratifikace, aby proběhlo posklizňové dozrávání. Jinak by hrozilo, že osivo nevzejde již na jaře, nýbrž až napřesrok. Čerstvě vyklíčené semenáčky mohou zdárně pokračovat v růstu a vývoji pouze na ploše bez plevele, v souvislém travním porostu nemají naději na přežití a bývají zahlušeny. Na výsevní ploše zpravidla v pařeništi nebo ve fóliovníku se osivo volně pohodí na zpracovaný a urovnaný povrch a lehce posype pískem nebo rašelinou. Po vyklíčení je nezbytně nutné mladé rostlinky zalévat, plet a stínit tkaninou nebo smrkovými větvičkami. Podle hustoty výsevu ponecháme semenáčky na stanovišti rok až dva, pak by měly být sklizeny a přesazeny do řádků.

Všechny druhy tují, cypřišků a jalovců, je možno množit také samozřejmě řízky. Řízky odebíráme nejlépe v druhé polovině léta odtrháváním větviček v délce 5 - 8 cm proti směru růstu. Ve školkařských podnicích se řízkování jehličnanů provádí převážně v zimních měsících a to jen z časových důvodů. Utržený výběžek kůry je nutné zakrátit nožem, aby vznikla tupá patka, kterou před napícháním do substrátu, pohroužíme do stimulátoru růstu ve formě tekutého roztoku nebo bílého pudru. Takto připravené řízky zapichujeme několik centimetrů (tj. asi do 1/3) hluboko do substrátu, jehož hlavní složku by měl tvořit křemičitý písek, rašelina nebo i perlit. Množárenský záhon je třeba přikrýt průhlednou fólií, aby se v prostoru udržovala vyšší vzdušná vlhkost. Vlhkost je třeba sledovat a pravidelně udržovat mlžením a rosením. Přebytek vlhkosti způsobuje zahnívání řízků a šíření plísní, nedostatek zase usychání. Po několika týdnech se na odtržené části řízku vytvoří hojivý zával, z něhož začnou posléze vyrůstat kořínky, když je jich dostatečné množství, přesadíme řízky do květináčků. V podstatě stejně množíme listnaté keře z bylinných řízků v létě, které odtrháváme nebo stříháme nůžkami. Lístky částečně otrháváme nebo zakracujeme, aby tolik neodpařovaly. Dřevité řízky odebíráme z keřů v bezlistém stavu v zimě, stříháme na délku 10 - 12 cm, přičemž horní řez vedeme několik mm nad pupenem a dolní šikmo pod pupenem. Skladují se v PE pytlích ve vlhku nebo založeny v půdě, aby nevysychaly. Na jaře se píchají mírně šikmo do řádků v celé délce do prokypřené půdy, aby vyčnívaly jen těsně nad povrch, případně se na ně v délce řádku navrší mírný hrůbek. Takto setrvají rok až dva za přispění běžných kultivačních zásahů. Poté je přesadíme do plastových nádob nebo do větší vzdálenosti ve volné půdě, kde je dopěstujeme k výsadbě na trvalé stanoviště.


Choroby, škůdci, plevel - ochrana a prevence

Odborné informace na toto téma najdete také na webových stránkách: www.dendro.mojzisek.cz

Mnohé plevele, zejména ty jednoleté, které rostou spíše do výšky a vytvářejí tak větší biomasu mnohdy zcela postačí likvidovat pouze mechanicky, tj. pokud rostou v trávníku nebo ve výsadbách, pravidelným pokosem, čímž se sejme a zlikviduje asimilační plocha, takže většinou velmi záhy chřadnou a usychají. Pokud rostou v místech, kam se nedostane mechanizace, je vhodnější je vytrhat ručně. Další možností je použití selektivních herbicidů na klíčící mladé rostliny. Tato opatření jsou naprosto dostačující a účinná v případě běžných plevelů, jako lebeda, merlík, laskavec, ptačinec - žabinec a jiné. Pokud se na pozemku vyskytují úporné oddenkaté plevele jako pýr plazivý nebo bršlice kozí noha, případně ježatka, tak je nejúčinnějším opatřením k jejich likvidaci aplikace roztokem Rondupu, který se rozprašuje na listy, jimiž se dostane do vodivých pletiv a těmi je roznesen do veškerých částí rostlin včetně podzemních, které pak spolehlivě likviduje. Přípravek je nutno používat pouze za slunečného počasí, protože déšť jej spláchne z listů, takže by se míjel účinkem.


Další praktické rady

Doporučené postupy a rady při péči o rostliny po převzetí

Rostliny vybalte, co nejdříve po převzetí balíku. Pokud kořeny nejsou dostatečně vlhké, ponořte je na kratší dobu do vody (na několik hodin). Poté rostliny buď vysazujte nebo založte po roztažení svazku na řídko do volné půdy dostatečně hluboko na stinném místě a třeba je i zalijte. Při takovém opatření lze rostliny uchovat bez újmy delší dobu (i do jara).

Sazenice habru se snažím už od počátku průběžně pěstovat tak, aby nebyly tenké a vytáhlé, nýbrž kratší, silnější a hustěji zavětvené.

Zakrácení nadzemní části rostlin je nejlepší provádět v ruce, ještě před výsadbou, a to každou rostlinu individuálně přibližně o jednu třetinu.

Způsob a míra zakrácení závisí především na celkovém stavu a vývinu sazenic. Obecně platí, že větvičky bez postranního obrostu je vhodné zakracovat více, tj. až o dvě třetiny jejich původní délky. Kdežto ty, jež začínají obrůstat, postačí zakrátit o polovinu. Před expedicí zpravidla provedu celkové zakrácení až o polovinu sám z důvodu snazšiho balení a především proto, že ze zkušenosti dobře vím, že lidé zakracují spíše méně, než by se mělo.

V žádném případě nesmí nikdy dojít k přímému oslunění kořenů, mohlo by to mít za následek jejich spálení a následný úhyn rostlin.

Vhodná doba pro výsadbu

Rostliny bez balu je nutné vysadit ještě bez listů (do vyrašení) - tj. v období od konce zimy, kdy již nemrzne, zpravidla do konce dubna. Vhodná doba pro vysazení závisí na aktuálním vývoji počasí v daném období konkrétního roku.

Rostliny s balem se dají vysazovat celoročně, pokud jim ovšem v letním období poskytnete náležitou zálivku.

Na podzim by se s výsadbou nemělo příliš spěchat a na jaře naopak otálet. Třeba ještě v polovině října jsou listy rostlin zelené a mělo by se počkat, až se začnou barvit a stahovat zeleň do zásobních orgánů (kořenů a tvrdších pletiv). Ve velkých školkách se listy odírají mechanicky nebo jsou postříkány chemicky, aby opadaly - to ale není přirozený ani šetrný postup.

Většina lidí soudí, že sázet se má na jaře, což je také pravda, ale podzimní výsadba skýtá více výhod. Jednak i při nižších teplotách v době vegetačního klidu mohou dřeviny pokračovat v mizním růstu i v omezeném růstu kořenů a tím se uchytit po výsadbě na novém místě. Na jaře tak rostlina může rychleji a snáze plynule nastartovat růst a využít vláhy. Při podzimní výsadbě také zpravidla není nutné provádět zálivku. Jakékoliv obavy z vymrznutí nejsou opodstatněné, pokud se kořeny nacházejí v půdě.

Optimální doba na zasílání a výsadbu je konec října a celý listopad. Podzimní termín je pro výsadbu dřevin všeobecně vhodnější, protože rostliny jsou usazeny v půdě a na jaře mohou plynuleji zakořeňovat a jejich růst je bezprostředně podpořen vláhou, která v půdě přetrvává od tajícího sněhu. Výsadba je možná bez jakýchkoliv problémů, pokud není půda promrzlá i přes den. Noční mráz vůbec nevadí.

Pokud rostliny nestihnete vysadit na podzim, založte je na stinném místě. Takovým způsobem je můžete uchovat až do jara.

Upozornění:

U novostaveb často dochází při jejich výstavbě k promíchání půdních vrstev a přirozené vlastnosti půdy bývají výrazně narušeny. Při výsadbě živých plotů je proto potřeba věnovat zvýšenou pozornost přípravě půdy a následné péči o rostliny.

Nejvhodnější doba pro pěstování rostlin v souladu s měsíčními fázemi

Sázet by se mělo při ubývajícím měsíci a ve dni, kdy měsíc prochází znamením panny. Hnojit by se mělo v úplňku nebo při ubývajícím měsíci. Řez by se měl provádět při ubývajícím měsíci ve znameních od blížence do střelce. Pokud má mít mechanické vytrhávání plevele kýžený účinek, mělo by se provádět za ubývajícího měsíce, tzn. od úplňku k novoluní.


Tuje a cypřišky ve velkých obchodních řetězcích - upozornění a varování

Některé velké obchodní řetězce masivně inzerují na velkých billboardech nabídku laciných tují a cypřišků. Jedná se konkrétně o nabídku Thuja occidentalis Brabant a Chamaecyparis lawsoniana Columnaris velikosti 80 - 100 cm za 76,- Kč. Tyto rostliny jsou většinou import. Dováží se kamiony z Holandska a Itálie. V místě původu jsou vyprodukovány v zkrácených pěstitelských lhůtách v poněkud odlišnějších klimatických podmínkách než jsou naše. Také v průběhu přepravy a následného uskladnění se jim vždy nedostává optimální péče. Kořenové baly těchto dřevin bývají nedostatečně velké a jsou tvořeny písčitou půdou, která snadno a rychle vysychá. Dřeviny jsou přepravovány volně ložené v paletách, často se takto zapaří. Ani na místě určení v prodejně nebývají zakládány do vlhkého substrátu, jsou jen volně loženy a kropeny. To však v parném létě nestačí! S ohledem na výše popsané skutečnosti se nelze divit, že ztráty po výsadbě bývají u těchto rostlin citelné. Velká zahradní centra prodávají uvedené 2 druhy výrazně pod cenou, aby přilákali zákazníky a ztráty dotují z prodeje ostatních druhů, které jsou naopak předražené.


Turbohabry v zahradnickém centru Konvičková - upozornění a varování

Zahradnictví Konvičková (www.okrasnezahradnictvi.cz) tvrdí, že mají speciálně vyšlechtěné rychle rostoucí turbohabry, což je ale naprostý nesmysl a mystifikace. Nikdo se dosud ještě nezabýval šlechtěním habru, který je z lesnického hlediska podřadnou dřevinou, protože vytváří relativně kratší, užší a křivější kmeny. V lesích nejsou uměle vysazované habrové porosty a žádný výzkumný lesnický ústav u nás ani kdekoliv v zahraničí se habry nezabývá. Kupte si habry samozřejmě, kdekoliv chcete, doporučuji ale nekupovat je v zahradnickém centru Konvičková ani ve velkých obchodních řetězcích. Aby si třeba někdo nemyslel, že mám zájem jen někoho kritizovat, rád bych zde také uvedl, že mimořádnou úrovní kvality se vyznačují veškeré výpěstky např. pana Hejtmánka z Rajhradu nebo i Antonína Nohela z Blažovic, kteří se zaměřují zejména na pěstování řízkovaných jehličnanů nebo botanického zahradnictví "HOLZBECHER", které se nachází na okraji obce Lelekovice. Kdo si chválu zaslouží, ať ji také má!

Roman Konvička reaguje:

Dobrý den,
Vidím že neznáte ani zakony teto republiky a ten váš povedeny članeček na vašich stránkách naši firmu poškozuje a proto vás žadám po dobrým, stahněte toto vaše nepravdivé trvzeni se svých stránek a to nejpozději do 20. Unora 2009.Pote budu nucen ZAČIT JEDNAT ALE TO JSE VÁM LIBIT NEBUDE .Vše mám uložené a kdikoliv to mužu předat polici čr. Na zavěr pokud neumíte pěstovat rostliny tak jse tomu ani nevěnujte, růst rostliny ovlivnujeme hlavně hnojivem a kvalitni rašelinou pote vám budou i ty vaše habry růst. Na závěr takové pomluvy jse mi vůbec nelibí a nenechám jse uražet pokut máte nějaky problem tak ho můžeme vyřešit jako chlapi z oči do oči a ne jako baby pomlouvánim.
s pozdravem pěkného dne Konvička roman

Jakub Perný reaguje:

Koukám, že pan Konvička má projev opravdu na úrovni. Co takhle zopakovat si základní školu, Romane?

Petr Suchý reaguje:

Tak už je na čase, abych přispěl svým skromným názorem a tak se zapojil do plodné diskuse, jež, jak se zdá, začíná konečně nabírat na obrátkách, což se mi opravdu začíná líbit. A také je třeba, abych už reagoval na poněkud nejapné invektivy pana Romana Konvičky. Některé zákony této republiky znám, jiné však ne. Nevím však, které z nich má pan R. K. na mysli. Kromě toho předpokládám, že by s takovým trestním oznámením na policii ČR zřejmě s nejvyšší pravděpodobností neuspěl a byl by s ním poslán rovnou do háje nebo rovnou do ještě temnějších míst. Tak ať to třeba zkusí a čas ukáže. Možna, že také někdy slyšel nebo četl o metabolickém procesu rostlin a jejich faktorech, při jeho vzdělání a intelektuálních předpokladech však i o tom vážně pochybuji. Nevím, čím jsem se ho tak nesmírně dotkl, když jsem uvedl naprostou a nezpochybnitelnou pravdu. Jeho myšlenkové pochody pro mě představují naprostou záhadu. Možná by to vyžadovalo i odbornou pomoc kvalifikovaného psychoanalytika.

Václav Suchý reaguje:

Vážený pane Konvička,
za celou mou kariéru aktivního botanika jsem nikdy nezaznamenal jakoukoliv práci, ať disertační nebo diplomovou, na téma šlechtění habrů. Jestli jste průkopníkem nebo podvodníkem nevím, ale za názorem pana Suchého bych se klidně podepsal i já. Jestli nesouhlasíte velmi rád Vám dám možnost obhájit Vaše tvrzení u nás na fakultě.
S pozdravem Prof. RNDr. Václav Suchý FaF VFU Brno


Rýče zn. Ideal - upozornění

První rýč zn. Ideal jsem si pořídil před 10 lety v roce 1999 a do týdne jsem ho dokonale zrušil, protože začal praskat jednak dolů podél stupačky a pak ještě napříč. Výhradní dovozce pan Veleba z Příbora, předseda svazu školkařů ČR mi reklamaci nevyřídil kladně, přestože na kovové části se vztahovala 10 letá záruka od výrobce. Za posledních 20 měsíců jsem zlomil 5x násadu a 2x kovové části u německých rýčů zn. Ideal za 2000,- Kč, přičemž jedna nejstarší reklamace mi panem Velebou nebyla vyřízena ještě od loňského roku a kvůli závadě materiálu jsem nebyl schopen včas připravit několik objednávek a tyto ztráty mi už také nikdo nenahradí.

Zlomený rýč zn. Ideal

Zlomený rýč zn. "Ideal".

Po předchozích zkušenostech jsem si nechal nahradit větší část dřevěné násady, kromě její horní části, ocelovou trubkou, která zatím spolehlivě drží a přestože je trochu těžší, jsem s tímto opatřením spokojen a s takto upraveným rýčem mohu podávat podstatně větší výkon, protože se nemusím obávat naplno zabrat a brát ohled na únosnost násady.

Před 3 lety se mi v jedné zastavárně podařilo koupit zahradnický očkovací nůž zn. Rous - Turnov, který je starý minimálně 60 let a přesto jeho ostří bylo v naprosto dokonalém stavu, ostré, jako nové. Stejné tak mám zahradnické nůžky zn. KDS ještě po dědovi, které jsou také naprosto funkční. Z toho plyne, že dříve se nevyrábělo pro krátkodobou spotřebu jako dnes a výrobky měly opravdu trvalou užitnou hodnotu.

Vlastním také očkovací nůž zn. "Solingen" vyrobený firmou Hugo Köhler, který velmi kvalitní a stále v dobrém stavu.

Habry pěstujeme oproti větším, zejména lesním školkám, v relativně menších sériích, ovšem s podstatně výraznějším důrazem na vyšší kvalitu, tj. vyvinutost kořenů a nadzemního obrostu. Navíc dřeviny rostou přirozeným ekologickým způsobem zcela bez aplikace umělé zálivky a průmyslových hnojiv v podmínkách, které se velice blíží jejich stanovištím ve volné přírodě.

Mnohé větší firmy také dovážejí habry z Itálie nebo Holandska, a proto není divu, že tyto habry mnohdy nepřežijí první zimu po vysazení.

Sazenice habrů jsou mechanicky podřezávané, takže mají zpravidla lépe vyvinutý kořenový systém, což jim umožňuje lepší a rychlejší ujímavost na novém stanovišti po přesazení.


Habr je velmi vhodný k použití na výsadbu větrolamů a protihlukových stěn.

Habrový živý plot sice není stálezelený, ale listy přes zimu neopadají,nýbrž vydrží až do jara, kdy opadnou při rašení. Habry jsou rychle rostoucí dřevinou, esteticky, klimaticky i půdně adaptabilní a velmi přizpůsobivou.



  


Všechny užitečné rady, co, kdy a jak sázet, pečovat, stříhat, inspirace různých plotů, sazenice do všech živých plotů, i vzrostlejších. Přijatelné ceny.

Poslední aktualizace: 17. července 2017